Obsah

Genetická metoda čtení

Žijeme v době informační exploze, v níž je čtení stále důležitější. Člověk našeho století musí umět dobře a rychle číst. Čtení je proto hlavní činností každého člověka v jeho cestě za poznáním.

Při hledání efektivnějších metod nácviku elementárního čtení se u nás ve škole od školního roku 2004/2005 vyučuje čtení v 1.třídě tzv.genetickou metodou. Oproti metodě analyticko-syntetické, která je již od roku 1951 nejrozšířenější metodou zpracovanou v českých slabikářích, umožňuje tato metoda rychlejší čtení s porozuměním. Největším nedostatkem metody analyticko-syntetické je, že nácvik čtení je velmi náročný na čas, čtení je pomalé, vyžaduje mnoho fixací a nepřináší dětem uspokojení, protože čtenému textu nerozumí.

PhDr. Jarmila Wágnerová, Csc. uskutečnila v roce 1995/1996 experiment, při kterém se děti učily číst genetickou metodou. Ve svém projektu se pokusila spojit průpravné čtení genetickou metodou s následným globálním čtením. Vycházela z myšlenek Josefa Kožíška a Václava Příhody, proto se genetické metodě čtení říká také Kožíškova metoda. Je vyvrcholením metod syntetických a jakýmsi přechodem k metodě globální. Někdy se jí také říká zapisovací metoda, protože vychází od zápisu myšlenek dětem známých, a to zkratkami slov i obrázky. Hned od počátku vyučování děti mohou zapsat i přečíst krátké věty a čtou s porozuměním. Žáci zpočátku poznávají slova a čtou je najednou jako celky, aniž znají jednotlivá písmena. Nezapomíná se na sluchovou syntézu a analýzu. Žádná jiná metoda neumožňuje, aby si žáci větu přečetli a hned zapsali. Psaní silně podporuje čtení, děti se naučí dobře číst, rychleji si zapamatují písmena, získávají průpravu i pro psaní. Ověřili jsme si, že model čtení - psaní je výrazně účinnější než čtení - skládání.

Velmi důležitým faktorem při nácviku čtení genetickou metodou je spolupráce s rodiči. Rodiče nemají dětem slabikovat, jak byli dříve zvyklí. Upozorňujeme je také na význam hláskové analýzy a syntézy.

Čím se tedy hlavně liší metoda genetická od „tradiční metody analyticko-syntetické?

  • děti neslabikují, slov se učí číst po hláskách (děti čtou s porozumění)
  • hned od počátku zapisují děti slova, později věty hůlkovým písmem (klasické psaní do písanek je odsunuto až na měsíc prosinec)
  • nejdříve se učí velká tiskací písmena; zhruba od poloviny listopadu malá tiskací písmena (ty jen čtou – nezapisují); v prosinci začíná nácvik psaní podle písanek

Průběh školního roku ve čtení s genetickou  metodou

V září se prvňáčci seznamují pouze s velkými tiskacími písmeny. Vyvozují písmena podle jmen spolužáků, čtou a zapisují hůlkovým písmem. V době seznamování se s abecedou využíváme k zapamatování různé obrázky, fonetické hry, pexesa, čtení nápisů z karet, hry s písmeny, modelování velkých písmen, zápis písmen a slov na tabuli či tabulky. Hned děti vedeme k tvořivému psaní, kdy si samy zapisují své myšlenky.

Ke čtení slov nikdy nepoužíváme slabiku. Děti hláskují: J-Á-J-A a přečtou Jája. Již v říjnu čtou krátká slova naráz, protože je zrakem poznávají. V této době začínáme využívat první část čítanky Učíme se číst, kde jsou pohádky velkými tiskacími písmeny. Po celou dobu práce s první částí čítanky uvolňujeme ruku kresebnými cviky a zapisováním hůlkovou abecedou.

V listopadu přecházíme k nácviku malých tiskacích písmen, zatím je ale nezapisujeme. Přechod ke čtení malých tiskacích písmen je velice rychlý, protože žáci si většinu vyvodí od velkých. Nácvik psací abecedy začíná až v době, když děti znají a umějí malá tiskací písmena přečíst.

V druhém dílu čítanky děti najdou známé krátké pohádky, jako O Budulínkovi, O Karkulce, Neposlušná kůzlátka, Princ Bajaja atd. Už velice dobře přečtou i delší slova. Ta složitější zpočátku „luští“. Ale není třeba se vůbec znepokojovat, někteří žáci prostě jen potřebují k přečtení delšího slova více času. Postupně, jak získává více čtenářských dovedností a rozšíří si zrakové rozpětí, přirozenou cestou dospěje k plynulému čtení.

Po celý školní rok do výuky zařazujeme cviky na rozvoj fonematického sluchového vnímání, zejména hláskovou syntézu slov. Postupujeme od jednoslabičných slov, například hádanky typu: Co je to ? L - E - S, P - E - S, N - O - S. Kdo to dělá? B - Ú, M - É, B - É. Využíváme hry s písmeny: Kterou hlásku slyšíš na začátku slova? Kterou hlásku slyšíš na konci slova? Ťukej prstem hlásky ve slově. Nadiktuj mi, jak mám napsat toto slovo. Od začátku výuky patří do hodin i různá dechová cvičení, gymnastika mluvidel. Velkou pozornost věnujeme hláskám r, ř, l a sykavkám.

Je jasné, že žádná metoda nácviku čtení není univerzální. Každé dítě je jiné, jinak se vyvíjí. Ale zdá se, že genetická metoda čtení je přirozená, dětem blízká a pozitivně ovlivňuje výsledky a vztah ke čtení u všech dětí, i u těch se specifickými potřebami. Dokladem je i vysoká úroveň čtenářských dovedností prvňáčků a druháků, kteří touto metodou prošli.

Můžeme si jen přát, aby se tato metoda mezi elementaristy více rozšířila a navázali jsme tak na tradici naší české školy.                 (P.S.)

Genetická metoda v I.třídě (10-11)

Na naší škole tradičně pokračujeme ve výuce čtení genetickou metodou, kdy si žáci nejprve osvojují velká tiskací písmena a postupně přecházejí ke čtení malých písmen. Tato metoda se nám při učení osvědčila a je pro nás učitele velkou odměnou, když naše děti rády čtou. Hodiny českého jazyka tak žáci 1. třídy nevnímají jen jako pouhé učení, ale jako zábavu.


Vytvořeno: 2. 4. 2018
Poslední aktualizace: 2. 4. 2018 22:15
Autor: Správce Webu